Epos o Gilgamešovi
Hlavní postavy:
Gilgameš: král města Uruku
Enkidu: Gilgamešův přítel
Děj:
Počátek tohoto sumerského eposu o králi Gilgamešovi je spjat se stavbou zdi, jež by ochránila město před nepřáteli. Protože je však Gilgameš z části bohem, neví co je v moci běžných smrtelníků, a proto jeho poddaní stavbou této zdi velice trpí. Jejich prosby o pomoc vyslyší bohové a pošlou na zem Enkidua, aby Gilgameše zabil. Enkidu žije dlouhou dobu mezi divokými zvířaty, která chrání před lovcem, jenž se jej poleká a na radu svého otce se vydá do města Uruku. Odtamtud přivede prostitutku, která Enkidua „polidští“ a ten se poté zařadí s její pomocí do lidské společnosti. Oba se vrací do Uruku, kde se Enkidu setkává poprvé s Gilgamešem. Zaútočí na něj, ale v lítém boji podlehne. Gilgameš v něm však pozná rovnoceného soupeře a uzavře s ním přátelství.
Gilgameš se poté rozhodne zabít obra Chuvavu, který je příčinou veškerého zla na světě. Enkidu jej nejprve od jeho plánu odrazuje, ale na přítelovo naléhání jej zavede k cedrovému háji, kde obr bydlí. U vstupní brány se však musí nejprve vypořádat s Chuvavovím strážcem. Gilgameš jej však s Enkidouvou pomocí přemůže a oba rekové se dají do kácení vzrostlých cedrů. To přivolá Chuvavu, s nímž Gilgameš s Enkiduem podstoupí velmi obtížný souboj, neboť již pouhý obrův dech dokáže lidi zabíjet. Naštěstí hrdinům pomůže bůh slunce Šamaš a Gilgameš obra porazí. S přítelem se poté vrací domů.
V Uruku je Gilgameš oslavován jako hrdina. Zamiluje se do něj i bohyně lásky Ištar, kterou však hrdina odmítá, neboť ví, jak špatně dopadli předchozí milenci bohyně. Ištar svou řečí urazí a ta na Uruk sešle nebeského býka. Toho sice Gilgameš s Enkiduem zabijí, ale Ištar požaduje pro reky trest. Sněm bohů rozhodne, i přez protest Šamaše, že Enkidu zemře. Jeho těla se rázem zmocní horečka, které podléhá. Gilgameš je ze stráty přítele zničen. Bojí se, že stejný osud, jaký potkal Enkidua, může potkat i jeho. Vydá se proto za svým vzdáleným příbuzným Utanapištim ( jinak též Ziusudra), který jediný z lidí je nesmrtelný. Ten Gilgamešovi vylíčí příběh o potopě světa, podobný Noemově arše, kdy jej bohové obdařili nesrmtelností. Protože se však potopa nemůže opakovat, navrhne Utanapišť, aby Gilgameš podstoupil jeho zkoušku, pokud ji splní, poradí mu jak získat nesrmtelný život. Gilgameš však, znaven dlouhou cestou, úkol nesplní. Manželka Utanapištiho však svého chotě přemluví, aby přezto králi pomohl. Utanapišt Gilgamešovi řekne o rostlině, která dává věčný život. Gilgameš ji získá, ale cestou do Uruku, neboť se o ni chce rozdělit se všemi lidmi, ji ztratí. U studny, kde čerpá vodu, ji sežere had. Tak je Gilgameš odsouzen k osudu lidstva, ale při pohledu na zdi města Uruku, si uvědomuje, že člověk žije ve svých skutcích dál.
Hlavní postavy:
Gilgameš: král města Uruku
Enkidu: Gilgamešův přítel
Děj:
Počátek tohoto sumerského eposu o králi Gilgamešovi je spjat se stavbou zdi, jež by ochránila město před nepřáteli. Protože je však Gilgameš z části bohem, neví co je v moci běžných smrtelníků, a proto jeho poddaní stavbou této zdi velice trpí. Jejich prosby o pomoc vyslyší bohové a pošlou na zem Enkidua, aby Gilgameše zabil. Enkidu žije dlouhou dobu mezi divokými zvířaty, která chrání před lovcem, jenž se jej poleká a na radu svého otce se vydá do města Uruku. Odtamtud přivede prostitutku, která Enkidua „polidští“ a ten se poté zařadí s její pomocí do lidské společnosti. Oba se vrací do Uruku, kde se Enkidu setkává poprvé s Gilgamešem. Zaútočí na něj, ale v lítém boji podlehne. Gilgameš v něm však pozná rovnoceného soupeře a uzavře s ním přátelství.
Gilgameš se poté rozhodne zabít obra Chuvavu, který je příčinou veškerého zla na světě. Enkidu jej nejprve od jeho plánu odrazuje, ale na přítelovo naléhání jej zavede k cedrovému háji, kde obr bydlí. U vstupní brány se však musí nejprve vypořádat s Chuvavovím strážcem. Gilgameš jej však s Enkidouvou pomocí přemůže a oba rekové se dají do kácení vzrostlých cedrů. To přivolá Chuvavu, s nímž Gilgameš s Enkiduem podstoupí velmi obtížný souboj, neboť již pouhý obrův dech dokáže lidi zabíjet. Naštěstí hrdinům pomůže bůh slunce Šamaš a Gilgameš obra porazí. S přítelem se poté vrací domů.
V Uruku je Gilgameš oslavován jako hrdina. Zamiluje se do něj i bohyně lásky Ištar, kterou však hrdina odmítá, neboť ví, jak špatně dopadli předchozí milenci bohyně. Ištar svou řečí urazí a ta na Uruk sešle nebeského býka. Toho sice Gilgameš s Enkiduem zabijí, ale Ištar požaduje pro reky trest. Sněm bohů rozhodne, i přez protest Šamaše, že Enkidu zemře. Jeho těla se rázem zmocní horečka, které podléhá. Gilgameš je ze stráty přítele zničen. Bojí se, že stejný osud, jaký potkal Enkidua, může potkat i jeho. Vydá se proto za svým vzdáleným příbuzným Utanapištim ( jinak též Ziusudra), který jediný z lidí je nesmrtelný. Ten Gilgamešovi vylíčí příběh o potopě světa, podobný Noemově arše, kdy jej bohové obdařili nesrmtelností. Protože se však potopa nemůže opakovat, navrhne Utanapišť, aby Gilgameš podstoupil jeho zkoušku, pokud ji splní, poradí mu jak získat nesrmtelný život. Gilgameš však, znaven dlouhou cestou, úkol nesplní. Manželka Utanapištiho však svého chotě přemluví, aby přezto králi pomohl. Utanapišt Gilgamešovi řekne o rostlině, která dává věčný život. Gilgameš ji získá, ale cestou do Uruku, neboť se o ni chce rozdělit se všemi lidmi, ji ztratí. U studny, kde čerpá vodu, ji sežere had. Tak je Gilgameš odsouzen k osudu lidstva, ale při pohledu na zdi města Uruku, si uvědomuje, že člověk žije ve svých skutcích dál.
Žádné komentáře:
Okomentovat